Jak to všechno vlastně začalo
Kořeny Demofarmy jsou dlouhé, vélmi dlouhé, ale trvalo strašných třicet let, než z nich začalo něco rašit. Za všechno může vlastně Objektiv, televizní pořad, který běží už celá desetiletí. A běžel ještě za socialismu. Díky tomuto pořadu jsme mohli každou neděli nahlédnout za železnou oponu. A ten můj osudový příspěvek se vysílal někdy kolem roku 1986, byl z Japonska a do detailu popisoval metodu Closed Loop Agriculture. Byl jsem zcela uchvácen.
Japonský zemědělec pěstoval ve velkém bělokorou břízu na štěpku. Štěpkou topil v kotlích, vytápějících skleníky, ovšem kůra se ořezávala, protože je plná života, zemědělec ji plnil do vaků, které sterilizoval a následně do nich nasázel mycélium hlívy ústřičné. Pytle putovaly na háky ve velké hale a po dvou měsících začaly plodit houbičky. Tržní velikost putovala na trh, zatímco netržní kusy skončily na kompostu, obsah vaků pak putoval do dlouhych zvýšených záhonů kde do nich byly přidány žížaly z chovu. Žížaly materiál s podhoubím zpracovaly do vydatného hnojiva a během tohoto procesu se masivně namnožily. Část žížal putovala jako krmení do kádí rybám, část žížal na drůbeží farmu jako příkrm pro slepice, zbylé žížaly byly použit do další várky substrátu od hlívy ústřičné. Nikde nevznikal nevyužitelný odpad. Drůbeží farma produkovala vejce i drůbež pro trh, slepičí trus putoval do fermentačních sudů pro výrobu hnojiva. Zelenina ze skleníků putovala na trh, netržní kusy jako příkrm drůbeži. Listy salátů se házely do kádí rybám. Ryby z kádí putovaly na trh, voda z kádí se filtrovala jako výživná zálivka do skleníků a na plantáž břízy bělokoré. Kruh se uzavírá. A já jsem byl lapen.
Jenže v té době frčelo JZD, velké lány a já měl před sebou kariéru v právě se rodícím odvětví počítačů. Ovšem pořád mě to lákalo si to někdy vyzkoušet. Jenže čas běží a obvykle nemůžete dělat, co byste chtěli, ale co vás okamžitě zajistí a tak mi tenhle model seděl za krkem dlouhých třicet let a teprve v roce 2016 jsem ho začal pomalu zkoušet. Krůček po krůčku, co funguje, co ne. Jednu plodinu po druhé, připojovat jednotlivé segmenty a v oživování tohohle snu pokračuju i nadále. Místo skleníků fóliáčky, ve fóliáčcích chilli papričky, hnojení na několik způsobů, kostivalem, kopřivami a slepičinci a postupně se dostaneme k tomu, že ten kruh uzavřeme a pak už to poběží skoro samo.